Nevyužívanou rampu využije smělý startup

Firma Relativity Space získala povolení od amerického letectva, aby mohla využívat rampu na Mysu Canaveral. Z opuštěné startovní plochy číslo 16 by mohly do konce roku 2020 začít létat kyslíkometanové rakety Terran 1, které se budou vyrábět na 3D tiskárnách a jejichž zákazníky se mají stát především výrobci malých družic. „Jsme teprve čtvrtou společností – po SpaceX, ULA a Blue Origin, která bude mít svou vlastní rampu. Přidáme se tedy do elitní společnosti firem tady na Mysu. Jsme z toho skutečně nadšení,“ říká spoluzakladatel a šéf společnosti Relativity Space, Tim Ellis.

Měsíční stromy

Posádka Apollo 14

Měsíční stromy (Moon Trees) nerostou na Měsíci, ani na Měsíci nikdy nebyly. Ve formě semen “jen” více než třicetkrát obkroužily (po 66:39 hod.) Měsíc. Bylo to více než 400 semen (uvádí se až 500), které letěly před 48 lety koncem ledna 1971 v malých kontejnerech jako součást neoficiálního projektu při misi Apollo 14. Tento let zahrnoval třetí přistání lidí na měsíčním povrchu. V měsíčním modulu letěli Alan Shepard a Edgar Mitchell. Na lunární orbitě zůstal ve velitelském modulu “Kitty Hawk” pilot Stuart Roosa (na úvodní fotografii ten vlevo). Stuart byl před nástupem do výběru astronautů v roce 1966 testovacím pilotem, ale na začátku 50. let byl i požárním parašutistou správy federálních lesů (U.S. Forest Service smoke jumper), kde se seznámil s pozdějším šéfem této správy Edem Cliffem.

Svět nad planetou (15. díl)

Posádka EO-6: Solovjov (vpravo), Balandin

Původní posádka páté expedice začala původně trénovat scénář mise, kdy budou k Miru připojeny dva doplňkové moduly – 77KSD (Kvant-2) a 77KST. Posouvání jejich startu směrem doprava a posléze přenos startu modulu 77KST až do roku 1990 však znamenalo, že se Viktorenkovi a Serebrovovi uprázdnil v letovém programu prostor, jenž byl promptně zaplněn vědeckými experimenty. Jenže kosmonauti chvílemi připomínali příslovečné myšky v kolečku – hnáni neúprosným časovým plánem sotva stíhali plnit daný program. Aby ušetřili čas, natáhli v interiéru stanice provazy, pomocí nichž se dokázali přesouvat rychleji, než pouhým poletováním. I tak ale citelně chyběly fixační body pro nohy v místech, kde byly experimenty prováděny. Podle svých slov oba muži navíc trávili až 80 % času sestavováním a uklízením aparatury, na provádění samotné vědecké práce tak padlo pouhých 20 % pracovní doby. Navíc měli kosmonauti zákaz vyhazovat vaky s odpadem skrze malou přechodovou komůrku v základním bloku a ke konci jejich pobytu se v interiéru stanice nahromadilo několik desítek vaků, které Viktorenko a Serebrov ukládali, kde se jen dalo. Přes veškeré nepohodlí se mohli pochlubit některými skvělými výsledky své práce – například několika rekordně velkými krystaly arsenidu galia (jeden z nich měl hmotnost 297 gramů!). V polovině února dorazili Solovjov a Balandin, aby stávající posádku vystřídali. Ovšem jejich služba začala nečekaným a nepříjemným překvapením…

Crew Dragon čelí odkladu

Nástupní rameno do lodi Crew Dragon, které bylo k lodi poprvé cvičně přiblíženo.

Nepilotovaný testovací let soukromé lodi Crew Dragon bude bezesporu velkou událostí, která přitahuje mimořádnou pozornost. Již od začátku bylo jasné, že v zájmu bezpečnosti a opatrnosti bude docházet k mnoha odkladům, aby měly všechny zainteresované strany maximální jistotu v novou, zatím v ostrém provozu netestovanou loď. Celou situaci navíc ještě zkomplikoval americký federální shutdown, vinou kterého je provoz federálních agentur omezen jen na nezbytné udržovací činnosti. Nemůžeme se tedy divit nové neoficiální informaci, že se očekávaná mise DM-1 odsouvá o týden – nejdříve na 16. února.

Nová tajná družice je na nezvyklé dráze

Tajný náklad patřící národnímu průzkumnému úřadu NRO (National Reconnaissance Office) se v sobotu večer vydal díky raketě Delta IV Heavy do vzduchu. Z kalifornského kosmodromu se ale podle všeho dostal na dráhu, kterou můžeme označit za neobvyklou. V dosavadní letce amerických tajných družic je vpravdě unikátní a zatím žádná tajná družice ji nevyužívala. To vzbuzuje četné spekulace o tom, zda byly předešlé domněnky o určení nákladu správné. Je totiž docela dobře možné, že se do vesmíru dostal zástupce úplně nové řady družic, který na nic nenavazuje.

ANKETA: Pět nejdůležitějších momentů roku 2018

Minulý rok byl mimořádný – ať se na to díváme z hlediska počtu startů, nebo z hlediska množství zajímavých událostí. Za dvanáct měsíců jsme zažili takové množství silných a unikátních, že se z toho až tají dech. Ale co považujete za nejzajímavější právě Vy, naši čtenáři? Na to nám odpoví anketa, kterou jsme dnes před polednem spustili. Těmito anketami nám navíc poskytujete cennou zpětnou vazbu, díky které můžeme vidět, co Vás baví a která témata rádi čtete. Možnosti, které získají hlasů málo jsou pak pro nás také přínosné – dávají nám najevo, že bychom se na dané události měli detailněji zaměřit, protože o nich třeba lidé ještě vůbec neslyšeli.

Kosmotýdeník 331 (14.1. – 20.1.)

Tento týden byl v kosmonautice klidnější, ale přesto jsme viděli například start Delta IV Heavy, což za bezvýznamnou událost prohlásit nemůžeme. Kosmotýdeník však shrne i tak celkem zajímavými informacemi napěchovaný týden. Začneme výletem do Japonska, kde místní raketa Epsilon vynesla sedm malých družici, mezi kterými byl i jeden český vědecký přístroj. V dalších tématech se podíváme na příchod lunární noci u sondy Chang’e 4, nebo příprava na statický zážeh centrálního stupně Falconu Heavy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Tajné „dvojče“ Hubblea na těžké raketě

Druhá nejsilnější raketa současnosti, Delta IV Heavy od United Launch Alliance měla na tajnou misi NROL-71 vyrazit už na začátku loňského prosince, ale potkalo ji hned několik odkladů – většinou kvůli počasí. 20. prosince se odpočet dostal jen pár minut před start, ale další pokračování zastavila bezpečnostní čidla, která zaznamenala zvýšené koncentrace vodíku v okolí rakety. Trvalo skoro měsíc, než došlo na další pokus o start. Počasí dává 70% pravděpodobnost dobrých podmínek, proto Vás zveme k našemu komentovanému přenosu.

Evropský software pro pohyb po Marsu

Než se nějaká sonda pošle do vesmíru, musí se důkladně prověřit. Nejde přitom jen o hardware, ale i o programové vybavení. Rover pro blížící se a toužebně očekávanou misi ExoMars 2020 bude vybaven navigačním softwarem, který byl před nedávnem vyzkoušen v praxi. Skutečné vozítko bude brázdit rozmanité povrchy marsovské lokality Oxia Planum, kde bude vrtat až do hloubky dvou metrů pod povrch, aby mohlo pátrat po stopách dávného života, které se mohly uchovat pod dostatečně silnou vrstvou materiálu. Aby si vozítko poradilo s náročnými podmínkami marsovského povrchu, bude vybaveno pokročilým programem pro vizuálně založenou navigaci.

Výzkum na ISS – Oční tlak i výměna elektroniky

Od vydání zatím posledního dílu našeho nepravidelného miniseriálu uplynulo skoro půl roku. Dnes se ale opět podíváme na palubu Mezinárodní vesmírné stanice, abychom nahlédli pod ruce trojici astronautů, kteří zde tráví svou půlroční misi. V jejím rámci na ně čekají desítky nejrůznějších experimentů z mnoha vědeckých oborů. Včera, tedy 17. ledna se třeba zaměřili na výzkum změn tlaků v hlavě a očích, což jsou věci, které člověka ve vesmíru trápí docela často. Ale kromě vědy přišel čas i na údržbu vědeckých přístrojů a systémů podpory života.